Přejít na menu Přejít na obsah


Chráníme přírodu


Doprava

Automobilový provoz bývá často označován za jeden z hlavních zdrojů znečištění životního prostředí. Rozvoj výrobních sil společnosti a zvyšování životní úrovně obyvatel vyvolávají rostoucí nároky na přepravu i přepravní vzdálenosti. Mezi hlavní negativní vlivy dopravy patří znečištění ovzduší emisemi CO2, hluk a vibrace, znečištění vody a půdy a značná destrukce osídlení. Problematické je zejména znečištění ovzduší ve velkých městech s vysokou intenzitou silniční dopravy. Podle statistik je na silnicích v členských státech Evropské unie v provozu 216 milionů aut. Hustá automobilová doprava produkuje vysoké množství emisí oxidu uhličitého silně znečišťující ovzduší, které ročně zabije přibližně 370 tisíc lidí.

 

V posledních desetiletích jsou investovány vysoké finanční prostředky do výzkumu, vývoje a inovací, které mají přispět ke snižování ekologické zátěže plynoucí z automobilového provozu. I přesto, že plně ekologická doprava je prozatím jen hudbou budoucnosti, slibným krokem je stále se zvyšující poptávka po hybridních automobilech, elektromobilech, elektromotorech, eletroskútrech, aut poháněných vodíkem, plynem apod.

 


 Z tisku:

Lidé vyhráli boj o ticho. Limity hluku se nezvýší

17. 5. 2011

 

Návrh zvýšit limity hluku na silnici o pět decibelů neprošel ŘSD varuje, že stát vydá na protihluková opatření stamiliony

Pro lidi, kteří bydlí blízko rušných silnic, je to skvělá zpráva: v Česku se nebude zvyšovat hranice přípustného hluku v dopravě. Ovšem pro státní pokladnu a například developery je to horší. Nové protihlukové zábrany budou stát stovky milionů korun.
Zvýšením hladiny povoleného hluku chtělo ušetřit zejména ministerstvo dopravy a ministerstvo zdravotnictví bylo pro – hlavní hygienik Michael Vít už loni prohlásil, že nemá proti zvyšování žádné námitky. Ze současných 60 decibelů přes den měl limit stoupnout na 65 decibelů, v noci z 50 na 55 decibelů. Návrh byl součástí nařízení vlády, jenže jak HN zjistily, ministerstva si jej mezi jen sebou poslala k připomínkování a nakonec od zvyšování limitů hluku ustoupila.
Petice proti hluku „Je to tak. Vláda se toho zřejmě zalekla. Kolem zvyšování limitů se strhl velký povyk a vláda už zřejmě nechce lidi popuzovat,“ míní Tomáš Hellmuth, vedoucí Národní referenční laboratoře pro komunální hluk.
Proti normě, která zvyšovala povolenou hranici hluku z dopravy ve venkovních prostorách, se zvedla silná vlna odporu. Lidé podepisovali petice, dokonce se za zachování tišších ulic konaly demonstrace. „Vítáme, že už tak slabá ochrana občanů proti hluku nebude ještě oslabena. Došlo by tím totiž k tomu, že by občané dopláceli svým zdravím na to, co by logicky mělo být nákladem investora stavby,“ říká Markéta Višinková, právnička Ekologického právního servisu.
Ministerstvo dopravy to vidí jinak. „Pro nás to znamená, že budeme stavět protihluková opatření v takovém rozsahu a na takových místech, kde by už vznikat nemusela. Zachování současných limitů hluku tedy není krokem k odbetonování české krajiny,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Ptačinský.
Superkoncepce s tím počítala Posun hlukových limitů je přitom důležitou součástí vládní dopravní superkoncepce čili plánu na rozvoj silnic a železnic do roku 2025. Když dokument někdejší ministr dopravy Vít Bárta (VV) vytvářel, zahrnul zvýšení limitů hluku mezi body, které mají pomoci zrychlit přípravu projektů. Kromě toho by zvýšení limitů přineslo úspory, které bude muset nyní ministerstvo dopravy hledat jinde.
Protihlukové valy a stěny totiž nejsou levnou záležitostí. Například třiadvacetikilometrový obchvat Kolína má kvůli ochraně před hlukem sedm stěn a jeden val. Z celkových nákladů 1,4 miliardy tvoří protihluková ochrana téměř 61 milionů korun.
Ředitelství silnic (ŘSD), které nyní hledá úspory, proto není nadšené. „Náklady na protihluková opatření jdou na větších stavbách i do desítek milionů korun. Ale budeme se řídit platnými normami,“ řekla mluvčí Ředitelství Martina Vápeníková.
Příspěvek na okna Silničáři mají ještě jeden nápad, jak na hluku ušetřit. Vedle stěn a valů také musejí platit lidem nová plastová okna. Například v Plzni mají lidé 3400 nových oken v 252 budovách za 40 milionů. Šéf výstavby ŘSD René Poruba by chtěl proto prosadit, aby si lidé na nová okna alespoň připláceli. Podle údajů ŘSD přispívají obyvatelé ostatních evropských zemí na výměnu oken 20 až 50 procenty jejich ceny.
V EU má 19 států limity hluku stejné nebo přísnější než Česko. Pět zemí je má mírnější a Kypr s Maltou nemají normy žádné. Zvýšení povolené hladiny hluku se mělo týkat všech dopravních staveb postavených po roce 2001, nepatří k nim tedy například pražská Severojižní magistrála. Tu musí Praha podle rozhodnutí Nejvyššího soudu do konce roku odhlučnit na přípustnou míru.

***

Limity
Nyní platí Současné limity venkovního hluku povolují 60 decibelů přes den a 50 v noci. Mělo platit Norma se měla zvýšit na 65 decibelů ve dne a 55 v noci.

Hluk
Intenzita hluku se počítá na logaritmické stupnici. Obecně lze říci, že nárůst hlučnosti o tři decibely znamená dvojnásobný hluk a nárůst hlučnosti o 10 decibelů již představuje desetinásobek původního hluku.

Zdroj: Hospodářské noviny





Stručně:

  • Pravda o přírodě je silnější a obhájí se sama.
    Albert Einstein
  • Vše, co je podle přírody, je hodno úcty.
    Cicero
  • Přírodě se nedá poručit jinak, než tím, že se jí podřídíme.
    Francis Bacon